SOKOL LIBCHAVY – ŽICHLÍNEK 12:1 (8:1)
2v1: Pohádka o 12-ti měsíčkách a sedmero krkavců
Branky: 2. Pavlák Petr, 4. Martinák Jakub (as. Pavlák), 11. Pavlák Petr (as. Boštík M.), 16. Pavlák Petr (as. Martinák), 20. Ráb Richard (as. Hájek), 22. Pavlák Petr (as. Ráb), 39. Ráb Richard (as. Hájek), 40. Pavlák Petr (as. Jetmar), 54. Pavlák Petr (as. Ráb), 65. Hodr Matěj (as. Pavlák), 77. Pavlák Petr (as. Duriš), 86. Ráb Richard (as. Hodr) – 19. Hajzler Svatopluk (as. Žichlínek)
+ Fotky ze zápasu
Sestava:
Brankář: Hůlka Patrik (46. Poláček Jakub)
Hájek David (62. Šrom Michael) – Blažek Jaroslav – Pešina Jakub – Žídek Radim
Boštík Michal (60. Hodr Matěj) – Petr Flídr – Jetmar Matěj (66. Duriš) – Pavlák Petr
Ráb Richard – Martinák Jakub (57. Váně Lukáš)
Připraveni: Šrom Michael, Duriš Daniel, Hodr Matěj, Váně Lukáš, Poláček Jakub (B)
PROLOG
Když jsem tu minulý referát z vesela začínal otřepanou frázi na lokaci soupeře ze Sloupnice, začínající větou: “za sedmero kopci a sedmero potoky”, ještě jsem netušil, že právě 7-čka bude v tomto zápase pro někoho osudná. Popravdě nevím kde začít nyní. Psát o něčem, co se jen tak nevidí, to vyžaduje již znalost Braillova písma, které zatím moc neovládám. Nebudeme se zbytečně zaobírat rozpisem všech gólů, které byly sice krásné, ale asi bych to datloval ještě do dalšího zápasu. Většina čtenářů buď zavítala osobně, a ty co si tuto “otevřenou střelnici” nechali ujít, mají smůlu. Věřím však, že sestřih gólů byl zrekapitulován ve sportovní relaci TV Znova, kde z toho byla určitě hotová i slečna Inna Puhajková. Aha, tak dle nejnovějších zpráv to nikdo nenatáčel, takže záznam chybí.
Začnu tedy asi takto: O sváteční den v sobotu 28. září jsme hostili soupeře ze Žichlínka. S tím jsme se v létě setkali při pohárovém utkání, ze kterého jsme vyšli vítězně 3:1. Žichlínku moc nevyšla první polovina soutěže, když nasbírali pouhých 5 bodů. Okupují poslední místo tabulky a před sebou měli vyhlídku posledních 6 zápasů se soupeři z první šestky. To určitě nepřidá na psychice žádného mužstva. Utkání začalo za poměrně nelibého počasí, kdy padaly trakaře o velikosti bavorského ohaře. V tomto lijáku by snad ani macecha nevyhnala Marušku ven pro jahody. My jsme však šli hrát a poměrně velmi jasně jsme si dokráčeli ke všem 12ti měsíčkům. Zajímavostí je, že přesně na rok a 20 dnů, také v září, jsme opět v RŽ aréně vyprovodili stejným výsledkem tým Řetové také 12:1, ale tuto pohádku Vám s oblibou může na potkání odvyprávět náš brankář Patrik Hůlka, který v ní hrál prince (ale to se prý nedalo chytat). Měsíc září je nám tedy bezesporu nakloněn.
Takže to je asi tak vše, co mohu k tomuto zápasu napsat. Soupeř absolutně rezignoval, nestíhal, nebránil, nekladl odpor, nešlo jim nic. Na nás byla vidět chuť a odhodlání již od první minuty. Celý tým šlapal jako “Abťákovi hodinky” (čínská verze Casio budíku s kukačkou pozn. autora). Všichni jsme chtěli vyhrát a byli jsme za to náležitě odměněni. Minimálně ještě 4-5 obrovských šancí jsme opět zahodili. Ke vší úctě k soupeři, zápas jim vůbec nevyšel. Ono prohrávat 8:1 v poločase, to je i na fotbalové fajnšmekry trochu dost. Žichlínek chtěl odvrátit debakl, ale bylo jim to prd platné, jelikož my byli hladoví a působili jsme na hřišti, jako kdyby někdo vypustil pitbully na hlavní hřiště.
“Prakticky celý tým zarobil na nových vznětových motorech s raketovým pohonem a vstřikováním common-rail, zvaném Pavlák-Ráb engine industries”
Prvně jmenovaný vystřílel na vyhlášené Žichlínské pouti 7 papírových růží a trochu šilhající parťák s handicapem Depardieho nosu Ríša Ráb “pouze” 3 růže = což je 10 přesných zásahů, navíc jedna postřelená kolotočářka od Kuby Martináka a jedna sestřelená labuť od Matese Hodra. To jest resumé, které jsme vyvedli na trochu “skomírající a vrzající žichlínské eskapádě”. Každý zápas je jiný a my jen věříme, že se Žichlínku povede vše rázně zrestaurovat, zapomenout na to a nevzdávat to. I když konec podzimní sezóny bude zajisté ještě v rytmu centrifugy.
Kéž bychom však byli takto produktivní i v jiných zápasech, kde nás koncovka trápila, viz utkání v Kunčině (7 bábovek tutovek), poločas v Jablonném (3 tutovky) a minulý zápas ve Sloupnici (2 chyby slečny Jílkovky)
Už jsem chtěl diváky pozvat na další utkání, ale někdo se k nám sem do studia na Kavčích horách dobývá, div nevyrazí okno. Aha, je to Petr Pavlák, ale nikdo jej nezval. No tak milý čtenáři, přišel nám milý host, tak mu položím pár otázek.
Dobrý den Petře: Dobrý den pane redaktore, omlouvám se, že jsem Vás takto přepadl, ale myslel jsem, že by Vás to mohlo zajímat.
Co tu děláte? Kdo Vás sem pozval? Pelé (Jakub Poláček) mi psal textovku, že se mnou chcete udělat rozhovor.
No nic takového v plánu nebylo. Však co já vím, tak Jakub má tarif odepiš a to já jsem určitě neodepsal….ale když už jste tady….
Jak se Vám hrálo v sobotu? No to je otázka, se podívejte na skóre, né?..
Aha, koukám, že jste rezolutní..ano, to já vždy…
Zápas nebyl asi nikterak těžký nebo se mýlím? Ne, teď máte poprvé pravdu. Zápas se pro nás vyvíjel skvěle. Hned od druhé minuty co jsem vsítil odrazem od svojí mužné hruďi… Pak jsme si řekli, že bychom si mohli zahrát fotbal, který se bude líbit nám, divákům a hlavně mě.
Vám se podařil husarský kousek, že jste vstřelil 7 gólů v jednom zápase. Nezáviděl Vám Váš parťák Ríša Ráb ani trochu? Vy máte teda dotazy, to jsem mohl zůstat ve vířivce a udělal bych lépe. No tak jasně, že byl nasranej. Hlavně říkal, že měl 5 asistencí, ale přitom měl jen 2. Možná 3. Musí na sobě ještě makat. (smích)
Jak je možné, že Vám to tam tak napadalo? To by mě taky zajímalo. Asi tím, že mě konečně kluci nahráli.
Jak to, že doma hrajete takto dobře? Asi proto, že máme skvělého správce, který seká hřiště 10x denně, nepouští nás vůbec na něj, takže jsme pak více netrpělivý na domácí zápas. Navíc myslím, že další domácí zápasy budou pro nezpůsobilost hrací plochy stejně odloženy, jelikož hřiště jsme rozcupovali na cimpr-campr, jak jsme všichni hrabali. Ale máme ještě druhý hřiště v lese. Zde v Libchavách je taková zvláštnost. Na jednoho občana připadají 2 hřiště a 3 ohňostroje.
Jak jste oslavil 7 gólů? Normálně…dal jsem si 7 piv, 7 šnytů a pár panáků, pak jsem nějak došel domů. Vždy si dávám jen tolik piv, kolik dám gólů..kdo mě zná tak ví (smích).
Bavilo Vás to za takového rozhodnutého stavu ještě? Ano bavilo, čím dál tím více. Proto jsem byl naštvaný, že rozhodčí utnul zápas už v 87 minutě. Pokud jsem počítal dobře, tak bych mohl stihnout dát ještě hattrick, ale bohužel, no.
Který gól se Vám líbil nejvíce? Všechny, kromě těch Ríšových :), ale nejvíce asi ten 11-náctý (tedy můj 7). Dan Duriš se vrátil po zranění a bylo vidět, že chce dát gól. Já jsem mu to také přál, ale bohužel jsem se nestihl, s mými kily, odlepit od země, takže mi balón prolétl mezi kotníky a ty udaly směr celé povedené teči, jenž skončila za zády překvapených zadáků a brankáře. Ale to je hokejový instinkt z předbrankového prostoru…to Vám nebudu vysvětlovat, pač byste tomu stejně nerozuměl.
V zápase jste nastřelil ještě spojnici. Mrzelo Vás to? No tak jasně, hodně. Koho by to nenasralo? To měl být gól roku..měl jsem smůlu no (smích)
Nebyl na Vás někdo ze spoluhráčů naštvaný? Jo všichni, závist je hrozná vlastnost. (smích) Nejvíc asi pomalovanej Kuba Martinák, jenže s ním to je těžký. Když mu to dáte, nebo nedejbože mu to dáte před prázdnou kasu, tak to z 99% kopne do kukuřice (sorry Kubo – to máš za ten rum)
Za takový střelecký den budete asi pěkně cálovat do klubové kasy nebo ne? Nic ode mě neuvidí……………………………………no budu si muset vzít ještě jednu hypotéku. V pátek jsem se ve slabší chvilce zařekl, že když dám proti Žichlínku hattrick, tak koupím sud. Kluci mi říkali, že pravděpodobnost je asi stejně tak velká, jako že Blážovi (Jarda Blažek) začnou růst vlasy na lebedě, nebo že by Pelé (Jakub Poláček) pokousal trenéra, když nemá zuby. Takže jsem do toho šel. No výsledek už znáte, takže Vás srdečně zvu na točené, jaké svět ještě neviděl..
Už nemám další otázku, to už je i na mě moc. Mějte se a ať se Vám daří. Děkuji.
Aha, to je škoda, mám Vám toho pořád co říct.
Tak to je opravdu vše. Dnes to bylo v uvolněné atmosféře. Zápas v Dolním Újezdě bude určitě jiná procházka. Velmi očekávaný duel, kde se náš tiki-taka trenér utká proti svým bývalým svěřencům, jenž vyučoval fotbalové abecedě po dlouhých 8 let, a jenž zná i po lidské stránce a né jen ze sprchy. Takže to bude mít zajisté pikantní náboj. My však věříme, že o vyšperkované situace nebude nouze.
Zápas začíná v nedělí 6. 10. v 15:30 hod. Odjezd autobusu od Džbánu je v 13:45. Věříme, že nás pojedete povzbudit do tohoto malebného stánku, z jehož tribuny je vidět každá chyba 🙂
