9. Kolo | Stavona I. B třída Muži 2019/2020

SOKOL DOLNÍ ÚJEZD B – SOKOL LIBCHAVY 3:4 na penalty (poločas 1:2)

Strhující ofenzivní “open air” představení

Branky: 9. Vomáčka Jan, 59. Kalánek Pavel, 69. Drahoš Pavel14. Ráb Richard (as. Martinák Jakub), 16. Pavlák Petr (as. Jetmar Matěj), 52. Pavlák Petr (as. Boštík Michal)

+ Fotky ze zápasu na facebooku ZDE

Sestava:

Brankář: Hůlka Patrik

Flídr Petr  – Blažek Jaroslav (55. Hodr Matěj) – Pešina Jakub – Žídek Radim (53. Hájek David)

Boštík Michal (85. Boštík Jaroslav) – Ďuriš Daniel – Jetmar Matěj (80. Váně Lukáš) – Pavlák Petr

Ráb Richard – Martinák Jakub

Připraveni: Šrom Michael, Boštík Jaroslav, Hodr Matěj, Váně Lukáš, Rejent Pavel, Poláček Jakub (B)

PROLOG

V neděli 6. října jsme odcestovali s naší kapelou do obce zvané Dolní Újezd. Ve fotbalovém svatostánku v Bořkově, nacházejícím se hned vedle tamního AquaParku, je legendární tribuna situována vysoko nad hřištěm s tak krásným výhledem, že vychovala nejednoho fotbalového trenéra a odborníka. Předchozí výsledky z minulých sezón slibovaly brankové hody. Nejinak tomu bylo i v nedělním zápase. O utkání byl velký mediální zájem. Slunné počasí přálo kvalitní kopané. Lístky byly vyprodány již v předprodeji a klobásy byly ještě sváženy z okolních vesnic. Není divu, vždyť v předchozích čtyřech kláních padalo spousty a někdy i mraky branek (výsledky chronologicky od minulé sezóny 4:6, 5:2, 9:2 a 2:3 np.) To, že utkání má punc zajímavosti, pikantnosti a jakési prestiže, bylo odrazem v nasazení, vypjatosti a emocích (někdy i za hranou nervových systémů některých jedinců). Prostě je to skoro, jako by se hrálo derby pražských S. I když oba celky jsou vzdušnou čarou poměrně vzdálené, mají mezi sebou několik zajímavých propojení a přátelství, které však platí pouze před zápasem a vždy opět až po něm. Na lavičce Libchav usedl, “proti některým svým svěřencům”, dlouholetý kouč tamního áčka, Tomáš Abt. V poli zase nastoupil Kuba Pešina, který také letos přišel z Dolního Újezdu. Navíc stojí za zmínku, že i oba týmy mají své blonďaté vedoucí, i když my o něco platinovější. Ve velikosti košíčků se však již mohou vést debaty :).

1. Poločas

Jsme tu však kvůli fotbalu, takže pojďme na to zhurta, jelikož tak tomu bylo i v zápase. Domácí se do nás zakousli, jak rotvajleři po měsíční hladovce. Paradoxně jsme však první šanci zápasu měli my, když si na krásný míč naběhl Kuba Martinák, ale gólman Váně byl pozorný a následná dorážka šla jako obvykle do polí a luk. Pak už jsme opět museli odolávat rudé armádě, kdy se na nás valil jeden útok za druhým. Do dvou šancí se v rychlém sledu dostal Martin Frňka a Petr Štarman, jejichž pokusy byly tvrdé jak keltské kolíky, ale nepřesné, jak husitské vidle. Mnohem přesnější mušku měl však obávaný “muž na chůdách” Jan Vomáčka, který si naskočil “skoro až do nebes” pro přesnou hlavičku. Jelikož má s odrazem rovné 3 metry, bylo jasné, že mu v ní nikdo nezabrání, i když se všelijak snažil i náš “obrovský” brankář Patrik Hůlka. Tato dobře známá a krajem ověnčená dolnoújezdská zbraň opět zafungovala. Můžeme si to říkat v kabině vždy 150x, ale pokaždé z toho dostaneme takto gól. Naštěstí nás to nesrazilo do kolen a i my si začali vytvářet zajímavé šance. Na pěkný “bochánek” si naběhl z levé strany osamocený Pavlák, ale jeho pokus z voleje zazvonil jen na břevno, aby se následně odrazil k Ríšovi Rábovi, jenž mohl míč donést na pupku, ale v jasné gólové šanci, kde se vzal-tu se vzal újezdský matador Pavel Heinisch a hbitě tělem odvrátil na rohový kop. Nemuselo nás to tolik mrzet, protože již ve 14 minutě zápasu jsme srovnali skóre zápasu na 1:1. Horká hlava Kuba Martinák naservíroval ideální pas na Ríšu Rába, který se již v druhém případě nemýlil a poslal projektil přesně k levé tyči Váněho svatyně. Za další 2 minuty jsme skóre zápasu přetočili na svojí stranu, když hosté propadli v defenzivě a řítili jsme se ve třech na bránu. Matěj “Jetty” Jetmar, vzal vše do vlastních rukou, ale trefil pouze brankáře, kterému míč nešťastně propadl a “jak malý koblížek” si to štrádoval vedle branky, kde k němu v poslední možný okamžik přispěchal Pavlák a přes skluzujícího stopera dorazil do místa, kde je míči nejlépe..tedy v síti – 1:2. To běžela teprve 16 minuta zápasu! Šance se rodily stále a bylo jich moc. Bohužel jsem si zapomněl na tento zápas notýsek. Hosté byly stále velmi nebezpeční, obzvláště po lajnách vznikaly slibné akce, které si sbírali zkušení dolnoújezdští jezdci – Vomáčka, Štarman a Frňka. Nedokázali z nich však naštěstí nic přetavit v gól. Slibný průnik Kalánka do šestnáctky byl resolutně utnut ve vápně, avšak následný skok připomínal spíše skok do vody z 3 metrové věže na olympiádě v Helsinkách 52′, takže nebyl hlavním arbitrem akceptován, i když se jednalo o jasný penaltový zákrok s přehnanou mírou kreativity. Na naší straně měl ještě v závěru poločasu slibnou příležitost Ríša Rába, ale v rozhodující okamžik se mu zamotaly nohy do vánočky a pobavil všechny aktéry i hlavní tribunál. Po něm mohl skórovat z osamocené pozice ještě Míša Boštík, který se však trochu ukvapil a netrefil vůbec mezi tyče. Vedení 2:1 se již v první půli nezměnilo. Náš herní projev, obzvláště mezihra se zálohou, však nebyla ideální.

2. Poločas:

Druhý poločas jsme se snažili, abychom se nedostávali tak často pod tlak a byli to my, jenž budou sršet iniciativou a zázračnými fotbalovými nápady. Samozřejmě moc nám to vše nešlo skloubit dohromady a ztráceli jsme laciné míče a opět začali eliminovat zálohu. Rychlá a ofenzivní síla se však stále držela i v druhém poločase. Oba týmy vrhaly všechny síly do útoku, neboť nejlepší obrana je útok. Defenziva občas hasila slibně rozjeté akce. V 52. minutě jsme rozehráli pohlednou akci, taženou Míšou Boštíkem. Ten míč šikovně potáhl a krásnou zpětnou přihrávkou vybídl Petra Pavláka, jemuž stačilo jen trefit míč do protipohybu brankáře a přihlížejících obránců, což se povedlo a vedli jsme rázem 3:1. Vše vypadalo dobře, ale pak přišel moment, kdy šel do riskantního skluzu ve vápně stoper Jarda Blažek. Z evidentního zákroku hrudí a ramene však hlavní arbitr zpozornil ruku a tak pískl, trochu kompenzační penaltu. K té se postavil domácí Drahoš, ale naše kouzelná Hůlka byla na správném místě a penaltu s přehledem zlikvidovala. Toto jsme brali jako ten správný okamžik k navýšení skóre, ale opak byl pravdou. Dostali jsme se pod stále se stupňující tlak a tak náš lodivod sáhl k “okysličení” defenzivy. Přeskupila se obraná hráz, ale i to nepomohlo. Koledovali jsme si, ale i přesto jsme se snažili tlačit do útoku. Z jednoho rychlého kontru obdržel Kuba Martinák ideální míč od Pavláka, ale sám před brankářem opět selhal. Z následné dorážky se mu již podařilo překonat domácího strážce, ale na brankové čáře se z ničeho nic vynořil opět domácí stoper Pavel Heinisch, který i po druhé v zápase vykopával z brankové čáry jasný gól. Dříve mladoboleslavský playmaker, teď dolnoújezdský pes obranář. Dle otřepaného pravidla nedáš-dostaneš jsme soupeře pustili do vyložené šance, kdy krásnou střelu zpoza vápna kryl nádhernou robinzonádou, jak z Fify 2030, Patrik Hůlka. Byl z toho však roh a ten hosté umí. Na tento signál by nepotřebovali ani 2 m chasníka, nýbrž by stačil liliput. Přízemní centřík usměrnil rafinovaně Pavel Kalánek a ještě s přispěním tyče snížil stav utkání na 2:3. Za 10 minut bylo ještě hůře. Nechali jsme domácímu Drahošovi mnoho času, aby si připravil střelu a krásně trefil přesně k tyči a srovnal tak stav na 3:3. Asi 7 minut před koncem se prosmýkl náš super rychlík Matěj “Gepard” Hodr až do vápna, kde byl resolutně sťat. Rozhodčímu se zrovna zamlžily okuláry, takže ani předmět doličný, v podobě sejmuté kopačky, nepomohl k pokutovému kopu. Poslední střelu Pavláka vyrazil v 90 minutě újezdský brankář na roh, jenž byl poslední možností na změnu skóre. Po povstaleckých nepokojích v brankovišti, našeho ryšavého partyzána, však rozhodčí raději ukončil zápas a šlo se do penalt.

PENALTY:

  • Jako první kopali domácí – bravo…Hůlka chytá!
  • Za libchavské válečníky vsítil s ledovým klidem Petr Flídr
  • Domácí vsítili s přehledem.
  • Jako další kopal Pavlák a i on bezpečně uklidil loptu.
  • Domácím se do cesty postavil opět skvělý Hůlka a lapil již 3 penaltu, vč. té ze hry.
  • Náš Mates Hodr proměnil více jak zkušeně a nasadil ultimatum domácím.
  • Domácí však nedávají ani 4 penaltu v zápase, i když nyní byli gólu nejblíže. Po pěkném “Panenkovském” pokusu skončil oblouček pouze na břevně a mohli jsme se radovat ze 2 bodů.

Dle informací z kuloárů, se utkání líbilo. Hrál se svižný ofenzivní fotbal se šancemi na obou stranách. Zápas nebyl nudný, nepostrádal emoce, vyhrocené situace ani zajímavé fotbalové akce. Ani jeden tým se moc nezaobíral defenzivou a proto byl zápas otevřený na obě strany až do konce.

To je ta nejlepší pozvánka na další ofenzivní smršť v sobotu 12.10. v 15:00 hod., kdy přivítáme na našem hřišti tým Opatovce s exligovým Ivem Svobodou. Přijďte nás tedy podpořit. Již nás nečeká žádný snadný zápas.