Finálový zápas o poslední místo:
Pomezí – Libchavy 2:1 (1:0)
Góly: 82. Pavlák Petr (as. Roušar Lukáš)
Poslední podzimní bitvu jsme svedli s naším chvostovým konkurentem z Pomezí, a byla to bitva o bití a nebití, konkrétně o to, kdo přezimuje na samém dně bétřídní tabulky. Černého Petra jsme bohužel vyfasovali my….
V zápase nevalné úrovně jsme přeci jen byli nebezpečnější a vytvářeli si dost příležitostí na to, aby nás Pomezí vystřídalo na poslední pozici, avšak šance jsou jedna věc a tou druhou, mnohem podstatnější, jsou vstřelené góly, které se nám z nabídnutých příležitostí nepodařilo vsítit, především díky skvěle chytajícímu domácímu brankáři. Zuby si v jasných situacích vylámaly nejprve Pavlák, Kovář a také Kletečka. Po půlhodině hry dobře hlavičkoval náš Lukáš Roušar, kterému však premiérový gól v našem dresu, uzmul skvělou robinzonádou právě brankář Slovák. Z otřepaného klišé „nedáš-dostaneš“, jsme již po několikáte dostali laciný gól, když po faulu ve vápně proměnil penaltu domácí exekutor Mojdl – 1:0. Druhý poločas se již hra vyrovnala, avšak kvalita finální fáze a kombinace vázla z obou stran i nadále. Po jedné povedené akci mohl vyrovnat Hrabovský, ale se střelou otálel, takže byla zablokována. Bohužel k naší smůle to byl klíčový okamžik, jelikož hráči Pomezí využili rychlého přechodu do nezajištěné obrany a s tímto únikem si poradil nejlépe jak mohl domácí útočník Lánský – 2:0. To už začínala být situace kritická. Naše přechodová fáze byla bezzubá a tak jsme se „prokřápali“ až do 82. minuty, kdy se šťastně odrazil balon k Pavlákovi, který tváří v tvář konečně vyzrál na domácího čaroděje a snížil na – 2:1. To bylo však vše, co se na podzim odehrálo.
Zhodnocení sezóny kapitánem Petrem Pavlákem:
Věděli jsme, že letošní sezóna nebude procházka růžovým sadem a že odchod velké části základních pilířu týmu bude poměrně složitým „kousancem“ pro všechny aktéry a také oči našich fanoušků. Pozitivem zase byla rychlejší adaptace pro nové hráče, pro které to byl docela křest ohněm, ale věřím, že do budoucna už pro ně bude vše jednodušší. Ta obměna kádru prostě přijít musela a potká každý tým na této úrovni, takže vždy není všechno tak sluníčkové, na což jsme byli zde poslední roky zvyklí, jelikož jsme se povětšinou pohybovali v horních patrech tabulky. Nám to přišlo nyní a můžeme být rádi, že v Libchavách máme i B tým, což spousta okolních obcí nemá, jelikož těch hráčů prostě ubývá všude. Před sezónou jsme dokonce stáli na prahu rozhodnutí, jestli to má vůbec smysl hrát. Naštěstí pro libchavský fotbal se většina nadšenců semkla a dala do toho srdíčko, abychom udrželi oba libchavské mančafty ve svých soutěžích. Někteří kluci byli z béčka zařazeni do kádru A týmu a doplnilo se to vycházejícími dorostenci bez zkušeností s dospělým fotbalem.
První zápas ještě vše vypadalo nad očekávání, když jsme se Semanínem urvali remízu 0:0. Pak už se však začala projevovat nezkušenost, větší fotbalovost soupeřů a bohužel přišla také zranění, která k tomu bohužel patří. Především nás mrzelo vážné zranění záložníka Radima Žídka, který byl pro naši hru klíčový. Další zranění na sebe nenechala dlouho čekat, mimo hru byl další křídelní záložník Matěj Hodr, pak botu za sádru vyměnil klíčový stoper Filip Horníček nebo Šimon Kolář. Ke konci podzimu také odkulhal Jarda Boštík. Úzký kádr nás vytrestal dosyta, takže nám nezbylo nic jiného než vše uválčit vlastní pílí a bojovností s tím „co nám zbylo“ což se však dle umístění a kvalitě soupeřů nepodařilo. Musím za tým říci, že jsme žádný zápas nevypustili. Vždy jsme se rvali o lepší výsledek, ale bohužel nám to většinou nevydrželo po celých 90 minut. Do šancí jsme se dostávali, ale procento využití bylo opravdu žalostné. Nesehráli jsme špatné pasáže i celé zápasy, ale bohužel nás trápila špatná přechodová a finální fáze, malá efektivita. Co však vidím za další obrovský problém, na kterém je třeba pro jaro zapracovat je větší důraz v osobních soubojích, kdy jsme letos byli až moc gentlemenští, což se nám stávalo povětšinou osudné. Soupeři byli důraznější a těžili z toho, proto jsme se dostávali pod tlak a naše obrana tím byla enormně vytížená. Dostávali jsme mnoho gólů, jelikož jsme v zádu nebyli vůbec konzistentní. To co jsme v defenzivě vyráběli, byly tristní chyby na kterých je potřeba opravdu zapracovat. Srážely nás lacinné góly. Takové kvantum zbytečných gólů jsem snad ještě neviděl. Bohužel se právě projevilo, že obrana hrála skoro pokaždé v jiném složení z výše popsaných důvodů zranění i jiných pohádek.
Určitě bych neřekl, že si zasloužíme poslední místo, jakožto nejhorší tým soutěže, ale body hovoří jasně, takže to musíme příjmout. Bohužel více jak na dvojnásobek bodů, které máme teď jsme však opravdu neměli. Pro jaro máme na čem pracovat, jelikož okres je poměrně blízko. Věříme, že se dostaneme ze sestupových vod a že se nám podaří přivést nějaké posily a rozšířit kádr.
Hlavní a čerstvou změnou je, že uvidíme nový impuls v pododě nového trenéra (tímto děkujeme Tomáši Abtovi za jeho práci, která byla letos opravdu složitá s tím co měl v rezervoáru). Jako první avizovanou posilou by měl být Ríša Ráb, který se vrací z rakouského angažmá vypomoci při záchranářských bojích. Kdo bude další se uvidí. Snad předvedeme na jaře více radosti našim fanouškům, než tomu bylo dosposud a těch tříbodových korálků bude přibývat. Věříme, že budeme “štikou ligy” 🙂
Doplnění podzimních výsledků:
13.8. 2022 | Libchavy – Semanín 0:0
20.8. 2022 | Janov – Libchavy 5:3 (branky: Horníček, Pavlák, Kletečka)
27.8. 2022 | Libchavy – Dobříkov 0:4
3.9. 2022 | Březová nad Svitavou – Libchavy 5:2 (branky: Hrabovský, Boštík Michal)
10.9. 2022 | Libchavy – Lanškroun B 1:1 (branky: Kletečka)
18.9. 2022 | Sloupnice – Libchavy 3:0
25.9. 2022 | Jaroměřice – Libchavy 5:1 (branky: Pavlák)
1.10. 2022 | Libchavy – Kunčina 5:3 (branky: Pavlák 3x, Kovář, Kletečka)
8.10. 2022 | Morvaská Třebová B – Libchavy 4:1 (branky: Kovář)
15.10. 2022 | Libchavy – Svratouch 1:2 (branky: Boštík Michal)
23.10. 2022 | Jehnědí – Libchavy 6:3 (branky: Pavlák 2x, Kovář Jiří)
29.10. 2022 | Libchavy – Žamberk 0:2
6.11. 2022 | Pomezí – Libchavy 2:1 (branky: Pavlák)