Poslední podzimní „match“ jsme zajížděli na hřiště do Březové nad Svitavou. Tedy týmu, který svoji podzimní formu načasoval až pro závěr sezóny, což mu nakonec přineslo průběžné 5. místo v tabulce. Březová dokázala v minulém kole porazit Bystré a předtím také lídra soutěže ze Žamberku. Výzva to tedy byla velká, především kvůli naší střelecké nemohoucnosti z posledních zápasů.
Ačkoliv jsme si mysleli, že už to tam musí konečně spadnout, když si šance dokážeme vytvořit, ale zde se bohužel potvrdilo, že naše střelecká „deka“ je větší než jsme si mysleli. Z tohoto důvodu zimní pauzu velmi rádi uvítáme k tomu, abychom mohli na hřišti postavit velká dřevěná vrata a ty zkoušeli trefovat za každého počasí.
Tento zápas to opět bylo pouze o nás. Výhra mohla být, kdyby… Březová na nás v úvodu zápasu vletěla jak uragán a jejich vysoký pressing nás nutil k chybám a rychlejšímu rozkoukání. Bohužel na první gól jsme Březové přihráli už ve 3. minutě! Naší nepřesné rozehrávky využil Ondřej Štoudek, který poslal svůj obstřel z vápna do horního rohu a ještě nechytatelně o tyč – 0:1. Naši černou akademickou čtvrthodinu, kdy nás soupeř načapal v nedbalkách, jsme bohužel inkasovali podruhé. Opět ledabylý pokus o bránění a kontr do otevřené obrany, při kterém jsme Březovskému útočníkovi nechali až příliš místa k zakončení. Náš golman Šenkýř ještě stačil pokus vyrazit, ale na dorážku pohotového Pavla Urbana již nedosáhl, ačkoliv mnoho k tomu nescházelo – 0:2. Po tomto budíčku jsme konečně začínali přebírat otěže zápasu a začali do soupeře bušit. Bohužel „syndrom opačně nazutých kopaček svázaných dohromady“ nás trápil i tentokrát. Své šance nedokázali proměnit Marek Šrom, Boštík, Barkóci ani Petscher. Vše létalo opět kousek vedle nebo větší kousek nad, takže domácí nepotřebovali ani brankáře, který mohl jít v klidu na plzeňský prazdroj do místního kiosku.
Druhý poločas se obraz hry příliš nezměnil. Domácí naši branku příliš neohrožovali a my posílali jeden centr za druhým. Rvali jsme se o zvrácení nepříznivého stavu, ale Březovští obránci byli důraznější a vždy na správném místě. Naše střelecká křeč nás i toto utkání připravila o kýžené body.
Zápas jsme si prohráli sami, především kvůli úvodnímu hledání čtyřlístků v březovském pažitu a díky naší nevídané střelecké impotenci.
Poděkování patří také našemu neúnavnému bojovníkovi Adamovi Provazníkovi, kterého místo fotbalu začalo zjevně bavit bubnování, proto přerušil/ukončil kariéru ve 22 letech! Věříme, že mu vánoční přestávka i cukroví pomohou k odpočinku mysli, a na jaře se opět vrátí jako postrach regionálních trávníků. Ve stejném stylu, jako když se Řepka vracel na Letnou.
Podzimní část sezóny tak nakonec přezimujeme na 10. fleku, který je pro nás málo. Víme, že máme na mnohem více. V mnoha zápasech jsme nebyli horším týmem. Dokázali jsme doma skolit lídra, roznést a zesměšnit Dolní Dobrouč, a především domácím fanouškům jsme zpříjemnili víkend skvělými domácími výkony. Mnohokrát jsme soupeře nepustili do žádné vážnější příležitosti, takže s předvedenou hrou byli mnohdy trenéři spokojeni.
Nicméně vlastními chybami jsme rozdávali body, především na hřištích soupeřů, což se na jaře nesmí stát. Přesně víme, kde nás „tlačí bota“. Noví trenéři Zdeněk Čermák a Ivo Batrla ucelili tým i partu, takže momentálně máme na čem stavět a na jaře se, doufejme, vrátíme silnější a hlavně s přesnější muškou.
Děkujeme všem libchavským příznivcům za podporu a přejeme krásnou zimní pauzu.🖤💛

