SOKOL KUNČINA – SOKOL LIBCHAVY | 1:3 (pol. 0:1)
Udřené vítězství našeho lazaretu, které má však hodnotu zlata.
Góly: 53. Šmehlík Zdeněk – 45. Svoboda Jakub (Pavlák Petr), 86. Jetmar Matěj (Ráb Richard), 90. Ráb Richard (Jetmar Matěj)
Sestava:
Hubálek Nikolas
Šrom Michael – Blažek Jaroslav (72. Abrahám Matěj) – Horníček Filip – Židek Radim
Boštík Jaroslav – Jetmar Matěj – Flídr Petr (57. ČK) – Svoboda Jakub (63. Kovář Jiří)
Ráb Richard (C) – Pavlák Petr
V sobotu 25. 9. 2021 jsme zajížděli k dosud poslednímu celku tabulky do Kunčiny. Mužstvo, jehož jádro hrálo poměrně nedávno I.A. třídu a na jehož hřišti nepamatujeme plný bodový zisk, se na nás velmi dobře připravilo. V defenzivě měli důrazné věže a přesně věděli na co se mají zaměřit. Šlo jim to poměrně znamenitě, ačkoliv jsme jim to častými nepřesnostmi a dlouhými nákopy usnadnili. Nutno dodat, že tento zápas nám toho moc nevycházelo a soupeř byl zjevně více namotivován, jelikož jsou v situaci, kdy potřebují každý bod. My jsme sice nastoupili s novými holohlavými hvězdami „Podkarpatské Rusy“: Ijou Hubálkem, Vasilem Rábem a Vjačeslavem Blažkem. Tito pánové s aerodynamickým vzhledem totiž změnili po minulém zápase svou image i CZ identitu, takže na place působili spíše jako partička z vymáhací agentury. 😊 Navíc jsme byli většina opředena kašílkem a rýmičkou a v duelu nám právě z důvodu nemoci chyběl také střelec hattricku z posledního mače, rychlonohý Matěj „Geppy“ Hodr. To jsou však věci, které v průběhu dlouhé sezóny postihnou snad každý tým. Tím se nechceme vymlouvat nebo nikterak snižovat výkon domácího celku, který se opravdu snažil. Snažili se také silničáři, kteří obec Kunčinu absolutně separovali, takže jsme se tam kvůli nespočtu zákazů vjezdů, semaforů a frézingu nemohli vůbec dostat. O podcenění soupeře, který má letos bodové problémy, vůbec nemůže být řeč. Kupili jsme mnoho chyb a nešlo nám opravdu nic. Domácí si toho byli zjevně vědomi a tak jsme čelili mnoha útočným výpadům. Zde se však ukázala střelecká nepohoda kunčinských fotbalistů a také odpověď na otázku, proč měli domácí do této chvíle pouze 5 vstřelených branek. Své slibně se rozvíjející akce zbytečně přehrávali nebo jejich pokusy v poklidu likvidoval náš Ilja Hubálek, který si tento zápas opravdu zachytal a konečně předvedl to, co od něho potřebujeme. V sobotu se nám to zrovna hodilo jako sůl. Domácí byli k úvodnímu gólu nejblíže v polovině prvního poločasu, kdy nastřelili břevno. My měli sice také šance, ale střely na vysokém trávníku neměli vůbec razanci a před gólmanem vždy zamrzly. Ríša Ráb měl “špicárem” asi největší možnost, ale míč mířil pouze o centimetry vedle pravé tyče. Penaltou zaváněl důrazný zákrok na Pavláka, který měl míč sebrán i s kotníkem, ale píšťalka zůstala němá. Ve 45. minutě jsme měli krapet štěstí, když přetažený centr vrátil do ohně Filip Horníček a od mužné hrudi Pavláka se míč šťastně odrazil k levé tyči, kde ho pohotově uklidil svým prvním gólem v A. týmu, Kuba Svoboda. V poločase jsme dostali hlasitý budíček a výkon, který byl hoden k anketě “Ostuda roku 2021” jsme ještě vyšperkovali k dokonalosti, když další fatální zaváhání v obraně využil Šmehlík a prudkou střelou vyrovnal na 1:1. Stále to však nebyl strop našeho zmaru. Ten přišel o 4 minuty později, kdy Petr Flídr uviděl v 57. minutě druhou žlutou kartu, takže následovalo „kárové eso“. Nutno říci, že oprávněně, ale hlavně zbytečně. Hosté vycítili šanci, ale paradoxně nám to začalo vyhovovat lépe, jelikož defenziva domácích už nebyla tak konzistentní a otevírali se jim tam vrátka, které díky své ofenzivní snaze, trochu zapomínali zavírat. Pak už se začalo bortit i zdraví naší defenzivy. Pro zranění odstoupil Kuba Svoboda, kterého nahradil “pošťák Ondra”, alias navrátilec Jirka “Kovka” Kovář. Pak už jsme měli na lavičce pouze srdcaře Matěje Gejbu Abraháma, který si brousil zuby na pravý kraj zálohy. Jak postřelený vojín ho nakonec zuby-nehty pustil do hry náš stoper Vjačeslav Blažek, který brknul o jetel a natáhl si stehenní sval. Snažil se chvíli i s tímto deficitem zastavovat domácí útočné návaly, ale působilo to však spíše tragikomicky a podtrhlo to náš zápas “blbec”. I tak jsme ale byli nejblíže druhému gólů, když po důrazném pressingu Filipa Horníčka, se míč srazil se spojnicí, avšak ihned poté ho obránci expedovali expressem do rychlého protiútoku. V obrovské příležitosti selhal i náš kanonýr Vasil Ráb, který ani nadvakrát míč do brány nepropasíroval. Byli jsme tak v enormním zápřahu hladových domácích a síly docházely rychleji než obvykle. Ilja Hubálek pak předvedl opět sérii důležitých zákroků, kdy vždy upadl do směru střely. Když už se schylovalo k dělbě bodů, právě náš hranato-hlavý Vasil na levé straně hasil obránce a poslal ukázkovou přihrávku pod sebe do druhé vlny, na kterou „nalehl“ Matěj Jetty Jetmar a v 86. minutě neuvěřitelnou ranou do pravé šibenice překlopil misky vah na naši stranu. Zjevně povzbuzen gólem zapnul rezervní síly na turbo a v 90. minutě předvedl krásnou individuální akci, když vnikl do vabankem zpustošené obrany a předložil míč opět našemu ruskému vymahači Rábovi, který už si s ním poradil znamenitě a potvrdil nakonec nečekané, ale o to chutnější vítězství. Náš lazaret měl poměrně štěstí, ke kterému pomohla i gólová křeč domácích. Toto a ještě více budeme potřebovat také v úterní dohrávce na letišti v Moravské Třebové, kam pojedeme potrápit tamní rezervu. Kdo bude schopen hrát je však trochu „mystery box“. Případní zájemci se prosím hlaste v sekretariátu paní Novákové.
Pokud se na svátek budete takříkajíc kopat do zadnice, přijeďte si „zabékat“ do Moravské a povzbudit nás, jelikož nás nečeká nic jednoduchého.
Zápas začíná v 15:30 a odjezd od Džbánu je ve 13:30.