V den státního svátku – v sobotu 28.10., byla před námi (rodiči) velká výzva – pořádání fotbalového turnaje pro kategorii mladší přípravka, konkrétně ročník 2010 a mladší…. A před aktéry – dětmi ročníku 2010 obstát před domácím publikem a dokázat, že výsledky z posledního roku, nebyly náhodné…
Dobrými výsledky, které libchavské mužstvo tohoto ročníku v posledním roce dosahovalo v republikovém měřítku, jsme dokázali na turnaj „nalákat“ týmy převážně z 1.ligy, konkrétně:
SK Slavia Praha, AC Sparta Praha, FK Spartak Choceň, 1.FK Příbram, Bohemians 1905, FC Baník Ostrava, FC Zbrojovka Brno, FC Hradec Králové, SK Sigma Olomouc, FK Pardubice, FK Jablonec a domácí tým – TJ Sokol Libchavy 🙂
Počasí nám moc nepřálo, ale tím jsme se nenechali odradit a přizpůsobili tomu vše, co bylo potřeba. Mimo jiné i herní plochu, kdy trenér Libchav a hlavní strůjce tohoto projektu, Roman Žďárský rozhodl, že se zápasy nebudou hrát pouze na hlavním travnatém hřišti, aby se náš krásný trávník zcela nezdevastoval, ale že se část zápasů odehraje i na „umělce“.
Týmy byly již před sobotou rozlosovány do 2 skupin, kdy v každé bylo 6 týmů a hrálo se systémem každý s každým, 2 x 10 minut. Nás ve skupině čekaly týmy ze Zbrojovky Brno, z Jablonce, z Olomouce, Příbrami a Slavie. Nebudu dnes dopodrobna rozebírat jednotlivé zápasy z herního hlediska, protože jsem se podílela na organizačním zajištění turnaje a nemohla jsem tak sledovat všechny zápasy od začátku do konce, bude to tedy stručné….
První zápas proti klukům ze Zbrojovky Brno – na úvod velmi vyrovnané utkání, kdy se naši, jak u nich bývá po ránu zvykem, trochu probouzeli a sehrávali….poločasové skóre 2:1 v náš prospěch vydržel i ve druhé půli a tímto výsledkem i náš úvodní zápas skončil. Góly za náš tým dávali Petr a David.
Druhý zápas proti Příbrami začal dobře, v prvním poločase jsme dokázali dát 3 góly, trochu nás tento výsledek „ukolébal“ k laksnějšímu výkonu ve druhé půli a nechali jsme si dát trošku zbytečné 3 góly, takže nakonec z toho byla „plichta“ – 3:3. Za nás góly dávali 2x David a 1x Danda.
Ke třetímu zápasu proti Jablonci přecházeli naši kluci a Markétka na umělku. Tam se nám podařilo předvést solidní výkon, s konečně trochu klidnějším průběhem pro nás, v poločase jsme vedli 3:1, ve druhé půli jsme přidali další 2 góly a soupeř dal již jen 1 branku, takže konečné skóre bylo 5:2 pro nás. Góly dali 2x Kuba, 2x David a 1x Matěj.
Na další utkání jsme se vrátili zpátky na travnaté hřiště, kde nás čekal tým z Olomouce, a bylo vidět, že naši kluci jsou již plně rozehraní, v plné síle a s chutí poprat se o co nejlepší umístění. Ukázali několik hezkých akcí, přihrávek i sólových zakončení, poločasové skóre nebylo tak výrazné, vedli jsme „pouze“ 2:1, druhý poločas jsme ale ukázali svoji převahu a přidali další 3 góly a nedovolili jsme soupeři předvést nic zásadního, takže konečný výsledek byl 5:1. Góly si za nás hezky rozdělili a po jednom skórovali postupně Jonáš, Petr, Matouš, Kuba a Matěj.
Po tomto utkání a zároveň sledováním výsledků ostatních mužstev bylo jasné, že v posledním zápase proti Slavii musíme podat nadprůměrný výkon a nad tímto týmem buď zvítězit, nebo minimálně remizovat, protože tým Příbrami nám hodně „šlapal“ na paty a s týmem Slavie prohrál. Ta porážela do té chvíle všechny své soupeře velkým rozdílem (15:1, 9:1, 7:1, 6:2)
A kluci skutečně do tohoto zápasu vstoupili více než bojovně. Makali, lítali, nic nevypustili a dobrý výkon v poli podržela super výkonem Markétka v brance, některé její zákroky byly opravdu skvostné a upoutaly pozornost nejednoho přihlížejícího. Sice jsme v začátku zápasu obdrželi první branku my, bojovným výkonem jsme ale dokázali skóre gólem Kuby vyrovnat. Těsně před hvizdem rozhodčího v polovině zápasu jsme obdrželi druhý gól, ale naštěstí to náš tým nezlomilo a i ve druhé půli do toho dávali vše, co v nich bylo… a přidali se i přihlížející fanoušci domácího týmu a hnali je svými hlasivkami za dobrým výsledkem. Ten se nakonec skutečně podařil a po nervy drásajícím průběhu jsme góly Matouše a Petra dokázali udržet remízu 3:3, což nám zajistilo postup mezi 4 nejlepší týmy turnaje, kam jsme se jako 2. tým v tabulce skupiny „B“, probojovali.
V semifinále nás čekal soupeř nejtěžší, do té doby bezchybný tým Sparty Praha. Kluci opět bojovali, co jim síly ještě dovolily a rozhodně nic nevypustili. Je ale nutné dodat, že kluci ze Sparty jsou o krok před námi – ve všem – v rychlosti, v kombinaci, v přihrávkách… rozebírali nás, my jsme ale bojovali jako lvi, poločasové skóre to dokazovalo – 1:1, kde nás Sparťané přehrávali technicky, tam jsme to doběhali a „urvali“ srdíčkem…. Ale ani to nakonec nestačilo a my obdrželi ještě druhou branku, na kterou jsme již nedokázali odpovědět a prohráli tak semifinále 1:2, ale určitě s pocitem, že jsme je dokázali řádně potrápit a nedali jim nic zadarmo.
Čekal nás tedy boj o konečné 3. místo, ke kterému jsme nastoupili proti nám dobře známému týmu z nedaleké Chocně. A naši kluci chtěli moc vyhrát – doma, před domácím publikem, před rodiči, babičkami a dědečky, před všemi, kteří se na ně přišli podívat…. A snažili se opravdu poctivě, možná i přemírou chtění se jim některé akce tak úplně nedařily, určitě jsme je už viděli hrát i pohlednější, „fotbalovější“ zápasy, svým nasazením a chtíčem nás ale naprosto strhli a dokazovali, že něčím jsou prostě výjimeční, jiní…. Je to asi ta jejich touha po vítězství…. Tu mají skutečně o něco větší, než soupeři. První gól se po hezké akci podařilo dát Kubíkovi, bohužel jsme velmi brzy inkasovali vyrovnávací branku, dokázali jsme se ještě jednou ujmout vedení střelou Matouše, kterou tečoval ještě Jonáš… bohužel i to bylo vyrovnáno, a tak po konečném hvizdu rozhodčího bylo skóre 2:2. Přešlo se tedy na penalty. A my udělali, možná pro diváky trochu nečekanou, změnu v brance – chytat šel David a první penaltu šla kopat gólmanka Markétka….a proměnila, za Choceň šel kopat jejich nejlepší střelec…a také proměnil, druhou penaltu za nás šel kopat Matouš…a také se mu podařilo skórovat, další choceňský hráč však již svoji střelu v branku neproměnil, David to vychytal a domácí tým se tak mohl radovat z konečného 3.místa v tomto prestižně obsazeném turnaji.
Myslíme si, že se rozhodně neměli za co stydět, dali do toho vše a možná ještě o něco více, terén byl těžký, počasí nepříznivé (ale pro všechny stejné), ale jejich chuť po dobrém umístění byla opravdu velká.
Mohli tedy z rukou starostky Jany Hodovalové a předsedy oddílu TJ Sokol Libchavy Pepy Musila převzít pohár za 3.místo a bronzové medaile 🙂 – velká gratulace a obdiv především nás, nadšených rodičů….
Děkujeme všem – sponzorům, bez kterých bychom tento náročný turnaj rozhodně nemohli uskutečnit v té kvalitě, ve které se uskutečnil, všem divákům, kteří přišli podpořit nejenom výkon domácího mužstva a děkujeme všem, kdo se podíleli na organizaci – bylo to náročné, ale vlastně krásné a s dobrým koncem a zaslouženým oceněním pro domácí tým…
Uvidíme, zda se nám ještě v budoucnu podaří takový turnaj zorganizovat…..
Konečné pořadí nakonec bylo:
- AC Sparta Praha
- SK Slavia Praha
- TJ Sokol Libchavy (góly – 6x David, 5x Kuba, 3x Petr, 3x Matouš, 2x Matěj, 1x Markétka, Jonáš a Danda)
- FK Spartak Choceň
- Bohemians 1905
- FK Příbram
- FC Zbrojovka Brno
- FC Baník Ostrava
- FK Hradec Králové
- Sigma Olomouc
- FK Pardubice
- FK Jablonec
Tým Libchav reprezentovali: Markétka Karbulková v brance, Kubík Krčál, Péťa Pávek, Jonáš Fajfr, Danda Pražák a Honzík Navrkal v útoku, David Žďárský, Matouš Mucha a Matěj Schauer v obraně. DĚKUJEME!!!!!! 🙂
Děkujeme také všem rodičům za pomoc a podporu!
Děkujeme samozřejmě i trenérům Romanu Žďárskému a Petru Pávkovi za přípravu týmu a jeho vedení v průběhu celé podzimní sezóny na venkovních hřištích….
A už se všichni těšíme do tělocvičen a hal na zimní sezónu….
Řádně zaneřáděné dresy se vypraly u Krčálů 🙂
Fotky z turnaje si můžete prohlédnout ZDE.
Druhou várku fotografií si můžete prohlédnout ZDE.
Zapsala: Zita Krčálová