V neděli 22.10. jsme jeli na poslední venkovní podzimní turnaj v rámci krajských a okresních soutěží, s mladší přípravkou (ročník 2010). Výjimečně jsme si vyměnili pozici s týmem mladší přípravky (2009) a jeli jsme na krajskou soutěž do Dolního Újezda, kde jsme se postupně střetli s týmy z Holic, Horního Jelení a s domácími z Dolního Újezda.
Počasí nám nepřálo od samého rána, terén byl rozměklý, nerovný, bylo to jak na kluzišti… trochu nefotbalové podmínky, ale pro všechny stejné….
K prvnímu zápasu jsme nastoupili proti týmu z Holic, klukům, které jsme vůbec neznali, zdáli se nám velcí, pravděpodobně byla většina z nich o rok starší, než ti naši. Jako již několikrát v této sezóně byl ranní první mač ospalý, bez správného pohybu, náboje a chtíče po balónu. Žádná klička, minimum přihrávek, chyby v rozehrávkách, nic pohledného. V prvním poločase se podařilo zaskórovat Davidovi a Matoušovi, který znovu dokazoval svoje zlepšení na balónu a ve hře. Dostali jsme pouze jednu branku a oba střelci z prvního poločasu přidali po brance i ve druhém poločasu, takže konečné skóre bylo po závěrečném hvizdu rozhodčího 4:1. Výkon, až na 2 střelce, nic moc 🙁
Ve druhém utkání jsme hráli proti opět neznámému soupeři z Horního Jelení a výkon se přehupoval jak jazýček na misce vah, chvíli jsme měli navrch my, chvíli soupeř. První gól dal Petr, který se konečně trochu probudil, vzápětí však došlo po chybě v rozehrávce a zaváhání v obraně, k vyrovnání. To nás ještě trochu povzbudilo a maličko jsme zrychlili, vedlo to ke druhé brance Petra, ale brzy opět došlo k vyrovnání. Do poločasu jsme dokázali ještě zvýšeným tlakem a pár dobrým kombinačním akcím zvýšit gólem Jonáše na 3:2, to bylo ale, jak se později ukázalo, z naší strany bohužel vše. Ve druhé půli nás soupeř začal přehrávat a my to nezvládli především psychicky, gólman udělal pár drobných chyb a celé mužstvo, jakoby se nepříznivým skórem zastavilo a ztratilo veškerou motivaci k možnému obratu. Nejenže jsme si nechali dát vyrovnávací branku, ale po nekoordinovaném závěru jsme dovolili soupeři vstřelit další 3 „lehké“ góly po téměř stejně se opakujících akcích, které jsme nedokázali pokrýt a rychleji přistoupit k protihráčům a o míč je obrat. Chyběla chuť a motivace. Po dlouhé době tak náš tým naprosto zaslouženě podlehl 3:6 a buďme rádi, že to nebylo ještě výraznějším rozdílem.
Čím kluky a Markétku namotivovat do posledního zápasu? Tak to jsme nechali na trenérovi… Z nebe se řinuly proudy vody, kluci promáchaní, ale snad i odhodlaní začít znovu bojovat. A opravdu… stal se obrat nevídaný… kluci zapnuli ve všem – v rychlosti, v přihrávkách, zkusili si pár „stop“ balónů, kličky na soupeře, náznaky střel a následné obejdutí soupeře také několikrát vyšlo, ale hlavně v tom byla vidět chuť a bojovnost, na kterou jsme u tohoto týmu zvyklí. Sice jsme první gól inkasovali my do naší sítě, ale brzy se Matějovi podařilo vyrovnat a Davidovi pak přidat další gól, následovalo ještě jedno vyrovnání na stav 2:2, od té doby jsme již ale soupeře k ničemu zásadnímu nepustili a ovládli režii hry, zkoušeli si všechno to, co se učíme při trénincích a i když ne všechno skončilo gólovým zakončením, většina střel po tlaku a mnohem větším důrazu, než v prvním a druhém zápase, ano. Gólově se prosadili snad všichni hráči na hřišti – Petr, Kuba, Jonáš, Matouš, Matěj i David, prostě paráda…. A konečný výsledek? 13:2 🙂
Doufáme, že pocit z tohoto vítězného utkání klukům i Markétce v brance vydrží v myslích minimálně do soboty 28.10., kdy se na domácí půdě představí ve své nejsilnější sestavě při prestižním turnaji mladších přípravek U8 s účastí věhlasných oddílů 1.ligy.
Tímto vás všechny zveme v sobotu 28.10. od 9:30 na domácí libchavské hřiště, abyste tyto děti přišli povzbudit a vytvořit jim důstojnou atmosféru. Věříme, že předvedou to nejlepší, co v nich je a co v nich trenéři pravidelně utužují.
Sestava byla a bude: Markétka Karbulková (branka), Petr Pávek, Kuba Krčál, Jonáš Fajfr (útok), David Žďárský, Matouš Mucha a Matěj Schauer (obrana).
Trenéři: Roman Žďárský a Petr Pávek st.
Fotky z turnaje si můžete prohlédnout ZDE.
Dresy se tentokrát perou u Fajfrů – děkujeme.
Zapsala: Zita Krčálová