V sobotu 22.4. jsme se vypravili s naším týmem mladší přípravky „C“ (ročník 2010) poměřit síly s dalšími soupeři, tentokrát na zelený trávník fotbalového týmu Semanína. Počasí nám opravdu nepřálo, byla zima, foukalo a pršelo, a tak se naši kluci a děvče měli poprvé utkat na hodně mokrém a rozbláceném podkladu. Čekali jsme, jak to zvládnou… samozřejmě trochu s obavami….ale jak se postupem dopoledne ukazovalo, naše obavy byly i tentokrát zbytečné, protože naši hráli houževnatě, srdcem a s touhou po vítězství v jakémkoli počasí. Hráli jsme celkem 3 zápasy, vždy 2x 15 minut.
V prvním zápase jsme se utkali s domácími ze Semanína, kdy poměrně rychle vstřelil branku Petr, to nás malinko uspokojilo, přestali jsme si hlídat své soupeře a těm se po chvilce podařilo našeho malého zaváhání využít a vyrovnali. Náš tým to naštěstí „nakoplo“, probudili se a začali mnohem svižněji „jezdit“ po mokrém hřišti, šli po míči a dohrávali vše v maximálním nasazení. To přineslo brzy své výsledky a do poločasu se trefil znovu Petr, pak ještě David a Matouš, takže do druhé půle jsme nastoupili s náskokem 4:1. No a ve druhé polovině jsme již jasně ovládli hru, další 2 góly přidal David, pak ještě Matouš a Kuba uzavřel konečné skóre tohoto zápasu na stav 8:1.
Uff, oddychli jsme si, že jsme úvod zvládli a už nás čekal na druhém hřišti soupeř ze Žamberka. Kluci to byli velcí, zkušení, hráli dobře pozičně a měli velmi obětavého brankáře, který se nebál skočit po balónu do rozbahněného prostoru před brankou, kdykoliv to bylo potřeba. Ovšem naši „bahňáci“, jak jsme jim začali říkat, hráli i v tomto těžkém terénu opravdu na plno, dobíhali, co se dalo, padali hezké přihrávky, i když se někdy míč neočekávaně zastavil v mokrém „oraništi“ :). Ale bylo vidět, že si tyto těžké podmínky užívají. V prvním poločase se trefili Honza a Kuba, ve druhém pak 2x Petr a na závěr jsme dovolili protihráčům alespoň jednu malou radost ze vstřeleného gólu, takže snížili na konečný stav 4:1.
Po tomto zápase nastala kratší pauza, kdy se šli hráči občerstvit, trochu usušit a zahřát, aby mohli nastoupit k poslednímu zápasu, který nás ten den čekal. Hráli jsme proti klukům z Němčic, které již dobře známe a podle záznamů z podzimních utkání jsme s nimi neměli zrovna nejlepší vzájemnou bilanci. To se ukázalo jako výzva pro naše…. Velmi obětavým a dobrým výkonem na nedobrém hřišti naši soupeře přehrávali, hlavně v kombinacích měli navrch, ale pomáhala jim hodně i touha ukázat se před rodiči, a že nás tam bylo opět hodně…a byli jsme vidět… a slyšet. První dva góly tohoto utkání zařídil David a do poločasu se trefil ještě Petr, ale soupeři se podařilo ještě poločasové skóre zmírnit na 3:1, ve druhé půlce přidali ještě góly Kuba a svůj první jarní si dal i Danda. Po konečném hvizdu rozhodčího byli sice kluci i Markétka v bráně špinaví, zablácení a mokří, ale opět šťastní a s úsměvy na tváři. Pro rodiče tak na ukončení dopoledního zápolení skočili ještě na poněkud zdevastovaném hřišti, efektní „rybičku“, na oblečení už nebylo co zašpinit více, takže proč jim tuto malou radost nedopřát.
Znovu se nám tedy podařilo zvítězit v celém dopoledním turnaji, kdy jsme dali celkem 17 gólů a obdrželi pouhé 3, za což vděčíme perfektním obranným zásahům Matěje, Davida a Matouše a obětavé brankářce Markétce, která také neváhala jít po každé mokré a špinavé střele. Děkujeme našim hráčům za skvělý přístup v tomto nepříznivém počasí a opět za super zážitek. Díky patří také trenérskému triu – Romanovi, Petrovi a Břéťovi, kteří poctivě celé dopoledne mokli spolu s dětmi. Rodičům pak díky za to, že své děti podporují a vytváří jim krásnou sportovní atmosféru svojí přítomností na hřišti.
Konečné výsledky:
- Libchavy (góly – 5x Petr, 5x David, 3x Kuba, 2x Matouš, 1x Honza, 1x Danda)
- Němčice
- Žamberk
- Semanín
Sestava našich: útok – Petr Pávek, Kuba Krčál, Danda Pražák, Honza Navrkal, Denis Neugebauer, Štěpán Provazník, obrana – David Žďárský, Matěj Schauer, Matouš Mucha, branka – Markétka Karbulková
Fotky z turnaje si můžete prohlédnout ZDE.
Zapsala: Zita Krčálová
Dresy (tentokrát obzvláště vyvedené) perou: Neugebauerovi – díky Jani! 🙂